Tajemný Ostrov – 3. Díl

Otevřel oči. Kouká kolem sebe. Je zase vzhůru. Zvláštní, nic ho zatím nezabilo. Neuvěřitelné. Tak si trochu pohrajeme. Uděláme mu to těžší. Těš se hochu, těš.

Vzbudil se, jako každé ráno. Tentokrát vstal z postele. Protáhl se, a šel se umýt pod vodopád. Následoval každodenní stereotyp: Mytí, snídaně, zápis do deníku, přemýšlení. Tentokrát se šel podívat po uhlí. Vydal se tedy na kraj jeskyně, u které sídlil. Kutal docela dlouho, až konečně našel nějaké to uhlí. Konečně si mohl udělat pochodně. Vrátil se zpátky do příbytku a vyrobil si pochodně aby, mohl prozkoumat jeskyni. Dodělal poslední pochodeň a šel si pro meč a krumpáč. Hluboce se nadechl a zamířil k jeskyni. 

Vešel na kraj, který moc dobře znal. Šel doprava, až došel k velké hluboké jámě. Udělal si podél schody, aby se mohl podívat co je dole. Šel rovně a před ním bylo pár kusů železa. Vykutal ho. Šel doleva, tam objevil mohutný vodopád, který blokoval cestu dále. Opatrně šplhal nahoru, když tu mu uklouzla noha, bez zaváhání se chytil, aby nespadl dolu a něco si neudělal. Přitáhl se zpátky a mířil ucpat vodopád. Teď už v pořádku. Slezl ještě opatrněji, než lezl nahoru. A pokračoval dále. Vlezl do úplné tmy tak umístil pochodeň na zeď, aby viděl, kde se nachází. Před ním byla krásně vytvarovaná kamenná síň na, které byly po zdech různě umístěná železná ruda.  Jeho oči se rozzářily štěstím. Pustil se do kutání. Bylo toho dost, ale jeho to ani trochu neunavovalo, hnal ho chtíč po železu. Když měl konečně dokutáno prokopal se přes zeď do další chodby. Tady bylo jen hodně uhlí, ale ani to nenechal jen tak a vykutal ho také. Sebral poslední kus, a vydal se přímo za nosem. Náhle na něj vybafl zelený tvor, který po přiblížení k němu začal divně syčet. Utíkal tak rychle, jak mu nohy stačili. Neohlížel se. Zalezl za roh a vydýchával se. Opatrně zpoza rohu nakoukl, jestli je ta stvůra pryč nebo tam pořád slídí. K jeho velkému úžasu tam zůstal jen kráter, který tam zřejmě zanechal onen zelený tvor. Přemýšlel jak přejít přes ten kráter. Našel únikovou cestu. Musel podél okrajů přejít na druhou stranu. Nadechl se a stoupl na okraj a letmě se přidržoval kamenné zdi. Ze zvědavosti koukl dolů. Udělalo se mu docela zle. Raději koukal pořád nahoru.

Až konečně přešel. Srdce mu náhle přestalo bít, jako kdyby na něj někdo zařval jako na psa. Před ním byla další chodba. Která taktéž vedla do neznáma, ale risknul to, a šel dál. Tentokrát na něj ze shora svítil jakýsi kámen s prvky žluté barvy. Chvíli na ten úkaz upřeně koukal, a pak mu to konečně došlo. Našel zlato. Vytáhl svůj žebřík a vyšplhal trochu výše ke zlatu. Poháněl co chtíč a při kutání přemýšlel, co by z toho zlata mohl udělat. Jako první ho napadl zlatý meč. Vždycky chtěl mít zlatý meč. Vlastně on ani nevěděl, jestli ho chce delší dobu. Když už měl všechno zlato, co tam našel, vzal si svůj deník a začal rýt. Ani nevěděl kolik je hodin. Přeci jen byl v jeskyni. Až dopsal tak se zvedl a zamířil na rozcestí. Otázka byla, jestli má jít na pravou nebo na levou stranu. Obojí se zdálo být stejně prázdné. Najednou se z levé ozval děsivý zvuk. Bez váhání zalezl do té pravé. Opět tu byla tma jako v pytli tak umístil pochodeň na zeď a šel zase dál. Cestou koukal, jestli se tu objevuje nějaké železo nebo aspoň uhlí. Nic tu nebylo. Byl už docela unavený, tak se rozhodl vrátit zpátky z jeskyně. Vzhledem k tomu že si zapomněl označovat cestu se oprávněně bál toho, že lehce zabloudí. Tentokrát koukal ještě bedlivěji, než když vcházel dovnitř.

Doufal že cestou zpátky nenarazí na toho divného zeleného bouchacího tvora. Bloudil docela daleko, ale nakonec se dostal zpátky. Stál na okraji jeskyně a unaveně zamířil do svého příbytku. Vycraftil si dvě peci do jedné dal železo a do druhé zase zlato. Nebavilo ho tak nepřítomně koukat na ty dvě peci. Raději si zapsal něco do deníku. Po té si šel lehnout. Jen doufal, že se neobjeví ta divná zelená věc a nebouchne mu v domě.

Z deníku:

3. Den Čas: Ráno

Ahoj milý deníčku! To jsem zase já. V ruce držím pochodně a sedím před jeskyní. Sedím, protože do tebe píšu. Chystám se na průzkum té jeskyně, co mám před domem. Bude to fantastické! Už se moc těším!

3. Den Čas: Zřejmě Odpoledne

Takže našel jsem várku železa a trochu zlata plus přede mnou bouchl divný zelený tvor. Docela by mě zajímalo, co je zač a kde se vzal. Ještě se tu na pár věcí podívám a jdu zpátky domů. Začíná mě to tady děsit.

3. Den Čas: Večer

Takže jsem se vrátil živý a zdraví z té jeskyně. Teď ještě roztavím železo, a zlato a hned půjdu spát. Jsem utahaný.

 

[singlepic id=584 w=520 h=440 float=]



 

Přihlásit se...

Zapomenutéheslo ?

Registruj se u nás!